Od 8 bitu přes 16 až po 32

Pokud jsi vyrůstal na kazetách, tak vítej doma...



Ahoj, jmenuji se Marcel a moje počítačové začátky sahají do roku 1988, kdy jsem hrál hry na Didaktiku Gama, následně na Commodoru 64 (C64), a posléze na Amize 500, kterou nakonec nahradila Amiga 1200 postupně dovybavená pevným diskem, rozšířenou pamětí RAM, turbokartou, CD-ROM mechanikou a monitorem Commodore 1084S.




Nicméně ještě než jsem získal svůj první domácí počítač, tak jsem už v polovině 80. let měl drobné zkušenosti s videoherní konzolí Atari 2600 a později Atari 130XE, které měl kamarád z tehdejšího Tuzexu. Následně z kraje devadesátých let proběhli zároveň i menší pokusy s československými počítači IQ-151, PMD 85 a Consul 2717, které bývali dostupné v některých školních učebnách.

Na všechny tyto stroje z nostalgie velmi rád vzpomínám a zejména ty, které jsem osobně vlastnil si pak občas připomenu v emulaci na jinak zaprášeném Raspberry Pi. A to mi ve skříni pořád leží zachovaný Didaktik M v původním balení s účtenkou a vylepšená C64 s vestavěným řadičem pro SD karty, který funguje jako disketová mechanika 1541, jenže zkuste je dnes připojit k HDMI televizi, kde navíc rodina permanentně sleduje seriály na Netflixu.



Trocha nostalgie...




Didaktik Gama - vyráběn v bývalém Československu v letech 1987 - 1989. Jednalo se o klon 8-bitového počítače ZX Spectrum od Cliva Sinclaira. 3.5 MHz procesor kompatibilní se Z80A s 48 KB RAM tehdy musel stačit. Byl pak potřeba klasický magnetofon, hromada kazet, ale i velká míra trpělivosti. Vysoké pískání při načítání her vytáčelo do běla moje rodiče a nekonečné minuty čekání naopak zase mně. Nemluvě o pravidelných modlitbách, aby se neobjevila velmi otravná hláška "R Tape loading error", upozorňující na chybné nahrávání z audio pásky.




Commodore 64 - legendární 8-bitový počítač vyráběný v letech 1982 - 1992 jako přímý nástupce Commodore VIC20. Rozhodně vynikal svým fantastickým zvukovým 3-kanálovým čipem - SID 6580/6581 (s parametry kalkulačky, ale s duší orchestru). Kdo slyšel na Commodoru 64 hudbu z Last Ninja, ví. Kdo ne, ten si ji může snadno dohledat na YouTube (a pak pochopí). Hudba z C64 velmi často zněla mnohem lépe než leckteré PC s interním reproduktorem ještě o deset let později. Vedle Basicu jste na mohli využít i grafické rozhraní GEOS.




Commodore Amiga 500 - bez nadsázky se jistě jedná o největší legendu mezi domácími 16-bitovými počítači. Vyráběna byla mezi lety 1987 - 1992. Jednalo se o počítač s vynikajícím preemptivním multitaskingem, AmigaDOS s grafickou nadstavbou WorkBench (a to v době, kdy se na PC primárně používal DOS s pár příkazy). Výkon zajišťovala Motorola 68000 na 7.14 MHz s řadou speciálních koprocesorů a 512 KB RAM (později 1 MB). Demopárty, trackery, pixel art. Tady už to rozhodně nebylo jen o pouhém hraní her.




Commodore Amiga 1200 - dlouho patřila mezi mé nejoblíbenější stroje. Tento 32-bitový nástupce A500 byl vyráběn mezi lety 1992 - 1996. Postupně jsem ji vylepšoval o paměť, turbokartu, 2,5" HDD, ale později i 3.5" pevný disk (takže došlo i na stříhání plechů, aby se vešel dovnitř) a běžnou CD-ROM mechaniku, která ležela na stole. Vše poháněl upravený PC zdroj, protože ten z Amigy by to neutáhl. V té době jsem měl pocit, že mám doma pracovní stanici. Přes sériově připojený modem o rychlosti 9.6 kb/s jsem podnikal také výlety do světa BBS v ANSI grafice a později přes vytáčený internet i do nekonečného oceánu jedniček a nul, kde se ovšem platilo za každou minutu připojení. Žádné sociální sítě nebo snad umělá inteligence. Pouze IRC, FTP a web, který se učil své první kroky.



Jaké hry jsem tehdy pařil?




Didaktik Gama - Chuckie Egg, Knight Lore, Highway Encounter, Exolon, Cybernoid, Jet Set Willy, Saboteur, Nebulus, F.I.R.E., JetPac, Bomb Jack, Bruce Lee, Flight Simulation, Shinobi, Wheelie, PSST, Alien8, Dynamite Dan, 3D Ant Attack, Underwurlde, Dizzy, Manic Miner, Great Escape, Starquake...




Commodore 64 - Gianna Sisters, Subterranea, Draconus, Impossible Mission, Bionic Commando, International Karate, Kikstart, Last Ninja, Silkworm, Krakout, Rick Dangerous, Ghosts'n Goblins, Marble Madness, Stunt Car Racer, Boulder Dash, Lode Runner, Project Firestart, Maniac Mansion, Wizball...




Commodore Amiga 500 / 1200 - Another World, Lionheart, Zeewolf, Flashback, Turrican, Disposable Hero, First Samurai, Formula One GP, Logical, Apidia, Lemmings, Benefactor, Pinball Fantasies, Swiv, Agony, Knights of the Sky, Fury of the Furries, Project-X, The Chaos Engine, Sensible Soccer...



Co se dělo dál?


Přestože moji kamarádi postupně přecházeli na PC a instalovali Windows 95 na své 486 a první Pentia, tak já ladil Startup-Sequence, User-Startup a samotný Workbench. S vylepšenou Amigou 1200 jsem to vydržel až do roku 1999. Pouze o nějaký ten rok dříve jsem k ní pořídil herní konzoli PSX, a to zejména k vůli hře Tomb Raider. Jasně, Doom byl skvělý. Ale Lara Croft to byla revoluce.




Na Amize 1200 jsem kromě hraní her trávil nemálo času s tvorbou 3D grafiky. Zpravidla jsem modeloval a renderoval v grafickém programu Imagine. Ovšem výpočetní výkon Amigy nepatřil zrovna mezi ty nejvyšší a to ani s připojenou turbokartou a dostatkem paměti. Nezřídka se stalo, že cca 20hodinový výpočet skončil chybovou hláškou. Když jsem navíc zjistil, že na PC podobné ray-tracing scény trvají pouze jednotky minut, tak jsem začal o Amize pochybovat.

Nakonec jsem tedy konce devadesátek podlehl realitě, prodal Amigu s 18 MB paměti RAM, turbokartou Blizzard T1230/66, pevným diskem o kapacitě 630 MB, CD-ROM mechanikou a monitorem včetně herní konzole PlayStation. Za utržené i naspořené peníze si nakoupil jednotlivé komponenty a do nového tisíciletí jsem už vstoupil na svém prvním PC. Rok 2000 proběhl bez Amigy (tehdy to hodně bolelo), ale s prvním pípnutím a objevením POSTu (Power-On Self-Test) přišla zcela nová kapitola, která přetrvává až dodnes.




Naštěstí tu byly emulátory, remake scéna a komunita, která odmítla nechat 8 a 16 bity zmizet v propadlišti dějin. Z nostalgie jsem pravidelně sledoval tehdejší emulátorovou, retro a remake scénu v podobě her i hudby z mých oblíbených 8 a 16-bitů. Některé věci prostě nechcete ztratit. A když nakonec přece jen po čase zmizí v nedohlednu, tak alespoň vzpomínky zůstávají.

S ohledem na dobu, kdy jsem začal používat PC mě více méně minul MS-DOS (s výjimkou používání v práci) i Windows 3.1 a rovnou jsem naskočil na Windows 98, který během krátké chvíle nahradil povedený operační systém Windows XP, kterého jsem se držel až do příchodu Windows 7. S ohledem na mé nedostatečné kapacity disků jsem všechny OS výrazně ořezával, aby zabírali na HDD jen zlomek místa (žádné XP Tiny jsem neznal, zpravidla to by pokus omyl, ovšem díky zálohovacímu programu Ghost to nebyl problém). To samé platilo u zbytečně velkých herních inter, které jsem zpravidla zhlédl jednou a následně je poslal do věčných lovišť.



A jak je to dnes?


Rozhodně jsem zestárl a zpomalil stejně jako můj původní HW, PC komponenty už neměním jak ponožky a na Win10 jsem přesedlal teprve až v roce 2022. Ale zpět k tématu...

Práce, rodina, běžné každodenní starosti nebo povinnosti s odstupem několika desítek let samozřejmě odsunuli původní koníček hodně na okraj, ale v hlavě jej nosím pořád (někde tam vzadu pořád bliká kurzor...). A s příchodem malého počítače Raspberry Pi, který supluje to, co dříve zabíralo půl stolu si některé z mých oblíbených her rád připomenu. Ovšem ty pocity a zážitky s původní výpočetní technikou, to se emulovat nedá, to se musí zažít.

Kromě toho pravidelně poslouchám při práci nebo při jízdě autem zremixované staré herní skladby z poměrně stále živé hudební C64 scény, která se nachází na Remix.Kwed nebo v případě Amigy na portálu AmigaRemix. Tohle zůstalo mým světem, který mě pravidelně dobíjí energii a dokáže vrátit zpět v čase.

Nedávno jsem si nechal vytisknout vlastnoručně připravené velkoformátové XXL plakáty z mých nejoblíbenějších herních titulů na C64 a PC. Jen si musím ještě udělat čas na podobně laděně fotoplakáty z Didaktika / ZX Spectra a některých dalších herních platforem, které mi za ty desítky let prošly rukama.










Co plánuji do budoucnosti?


Nějaký pátek se věnuji zcela novému koníčku, kterým je 3D tisk. Stále ladím možnosti i kvalitu FDM tiskárny, do co nejvíce precizního výsledku a připravuji se na tvorbu zmenšených herních strojů v podobě PC 386/486, a to včetně mých oblíbených 8 a 16 bitů. Ať už plně funkčních s HW výbavou uvnitř i vlastním monitorem s podporou emulace pro daný herní systém skrz Raspberry Pi nebo jen v podobě miniaturních počítačů i videoherních konzolí, které budou nečinně ležet na poličce a připomínat svoji dávno zašlou slávu.







Optimalizováno pro Netscape Navigator 3 s rozlišením 640 x 480

Autor NEZLE / Počet zhlédnutí 00064